Historie obce a statku

Ubytování Zelený statek První písemné zmínky o obci Bzová se datují od roku 1390. Je však určitě ještě starší. Původně patřila k hradu Žebráku, od roku 1405 byla převedena pod správu hradu Točníku. A obyvatelé měli za povinnost zásobovat hrad dřívím a vodou.

Již od roku 1654 je zmiňován i náš grunt, neboli statek čp. 46. Soupis z roku 1748 je vypracován zvlášť za chalupníky (hospodáře), zvlášť za podruhy, kteří měli chalupy na gruntech, dále za podruhy, kteří měli chalupy za vsí, a za podruhy bez chalup. Podle tohoto soupisu bylo v roce 1748 v obci 422 osob a celkem 42 domů (25 gruntů, 4 chalupy podruhů na gruntech a 13 chalup podruhů za vsí). Soupisem se kontrolovala i robotní povinnost. U všech majitelů gruntů je poznačena robota tři dni v týdnu s potahem. Pokud jde o zaměstnání vedle majitelů gruntů, měla obec Bzová v této době kantora, kováře bez roboty, tesaře. V obci byli dva pastýři. Jeden z nich měl ještě k ruce 2 láterníky (láterník byla osoba pracující v zemědělství nebo lesnictví). Občan Jan Crk (z našeho statku) dělal šafáře v točnickém dvoře. Řada občanů vykonávala pastýřskou službu v sousedních obcích. Synové a dcery hospodářů pracovali zpravidla na gruntu, dokud se nevdaly nebo neoženili. Někteří byli ve službách jiných hospodářů v obci nebo i jinde. Např. sloužili u hejtmana na Zbirohu. Podruzi, jejich manželky a děti pracovali u hospodářů v obci nebo i v obcích sousedních. Též řada jich pracovala v točnickém dvoře jako děvečky a pacholci. Z tohoto si můžeme udělat obrázek o životě bzovských občanů přibližně sto let po skončení třicetileté války. Okruh řemeslníků nebyl nikterak velký. Hospodáři potřebovali jistě kováře, ale kdo spravoval a vyráběl vozy, na to už odpověď neznáme. Existence tesařů svědčí o tom, že veškeré domy v té době se stavěly ze dřeva. Převážnou část obyvatel však zaměstnávalo zemědělství, láterníky počínaje a děvečkami a pocholky konče. Rozvinuté pastýřství v každé obci dává nahlédnout, kde byla tehdy krmivová základna - na pastvištích. Za první republiky byly koňské potahy jen v některých číslech popisných. Volské potahy měli hospodáři z dalších čísel. Ubytování Zelený statek Do roku 1938 byli voli (volský potah) i na našem statku. Kravské potahy měli hlavně domkaři, kterým krávy sloužily jak k tahu, tak i k užitku (mléko, telata). Pokud jde o živočišnou výrobu, převládal v obci chov skotu, vepřového dobytka a drůbeže. První světová válka způsobila značný pokles živočišné výroby, která byla v 19. a na počátku 20. století na dobré úrovni jak co dopočtu, tak i jakosti. Na statcích se chovaly hlavně klisny, aby byla hříbata a mohla se obnovovat potažní síla. Koně byli zapotřebí i pro armádu. Chov skotu je považován v zemědělství také za důležitý. Chov skotu byl určen převážně pro mléko, maso (telata) a na práci. Chov prasat byl rozšířen prakticky u všech hospodářů, jak sedláků, tak chalupníků, ale i u nezemědělců. Někteří hospodáři drželi prasnice, selata rozprodávali zájemcům v obci nebo je vozili na trh. Chov koz byl rozšířen hlavně u domkářů a chalupníků. Kozy se chovaly především pro mléko a také pro maso (kůzlata). Za první republiky v obci chov ovcí neexistoval. Teprve v závěru války přicházelo do Hospodářského družstva v Hořovicích značné množství ovcí, které se rozprodávaly po všech obcích okresu a které se tak zachraňovaly před postupujícími armádami z východu. Snad z té doby se chov ovcí udržel v obci dodnes. Chov drůbeže byl rozšířen nejen u hospodářů a malozemědělců, ale i u nezemědělců pro vejce i maso. Hodně rozšířen byl chov husí, kterých byla plná obec, chovaly se pro maso a peří. Bzovský rybník byl plný hus, kam se vyháněly na koupání, aby měly bílé peří. V obci bylo rozšířeno i včelařství. Úmrtím hospodářů ve třicátých letech byly zlikvidovány v obci 2 statky, z toho jeden i ten náš čp. 46.

Ubytování Zelený statek Naší rodině patří statek od roku 2004, kdy byl nabízen k prodeji. V té době jsme řešili otázku bydlení v blízkosti Prahy, přičemž jsme chtěli žít na venkově, v přírodě a soukromí. Statek tady byl už odedávna, jak je zřejmé z historie. Dnes se již neživíme výhradně zemědělskou a hospodářskou činností, jak dřív bylo běžné. Nicméně již při rekonstrukci našeho statku, jsme se snažili zachovat původní ráz a ducha stavení. V dřívější zemědělské části domu, jsme vybudovali apartmán, který vám nabízíme k rekreaci a odpočinku. V samostatné budově, dřívějších chlévech, je technické zázemí, které můžete využít např. k uložení jízdních kol. Část domu, která sloužila k bydlení hospodářovy rodiny, byla přestavěna k žití naší rodiny. Stodola, která bývala také dřív součástí statku, se již bohužel nedala zachránit, zůstaly již pouze zbytky stěn. Prostor dvora jsme se snažili zvelebit tak, aby tady bylo pokud možno stále zeleno, útulno a všemožně to tady kvetlo téměř v každém ročním období. V zadní časti zahrady jsme obnovili, alespoň částečně, i hospodářskou činnost a zahájili chov ovcí. Konkrétně u nás můžete vidět ovce Charollais - francouzské masné bílé krátkovlnné plemeno s velmi dobrou masnou užitkovostí a plodností. Naším cílem, s dobrým výsledkem, je odchov vlastních jehňat. Dále se u nás můžete potkat s fenkou amerického buldoka Bibinou a kocourem Mackem. Rádi bychom naše hospodářství také rozšířili o drobný chov drůbeže pro čerstvá vejce.

Další historii statku můžete vaší návštěvou psát třeba právě i vy, naši hosté. Budeme se těšit.